Příběh se stěhováním ze života

Rozhodli jsme se jít do pronájmu

Je to už pár let, co jsem přijala práci v jedné firmě u Brna. Protože jsem bydlela dost daleko od místa pracoviště, rozhodla jsem se přestěhovat do Brna. Dosud jsem žila u rodičů, stejně tak i můj přítel. Inzerátů na pronájem bylo na internetu plno, takže bylo z čeho vybírat. Rozhodli jsme se pro spolubydlení ve velkém bytě společně s dalším párem.

Než přišel velký stěhovací den

Pronájem jsme si vyřídili už dva měsíce dopředu před stěhováním. Práci jsem měla sjednanou tři měsíce před nástupem, takže jsem měla dostatek času na to, abych si rozmyslela stěhování. Stěhovali jsme se do bytu, kde byla k dispozici pouze kuchyňská linka s lednicí. Takže veškerý nábytek jsme si museli obstarat. Navíc jsem musela zařizovat přepis energií, ale změna trvalého bydliště se mě nedotkla.

Přepis energií

V bytě bydlela původně jiná nájemkyně, která na sebe měla psány energie – plyn a elektřinu. Naštěstí dnes tyto energetické společnosti mají k dispozici formuláře pro změnu zákazníka a stačí jim jen plná moc původního zákazníka. Ovšem novinkou současnosti často bývá, že musíte mít souhlas pronajímatele. Tehdy to nebylo třeba, ale když jsem se pak stěhovala zase jinak a přepisovala energie na jinou osobu, tak musela mít vyplněný i souhlas pronajímatele.

Pár dní před stěhováním

Protože jsem se stěhovala společně s mým přítelem, který bydlel 20km ode mě, museli jsme si stěhování rozčlenit na více etap. Dva dny před nástupem do práce jsem zabalila ty nejnutnější věci (oblečení na dobu jednoho týdne, peřiny, matrace na spaní, kancelářské potřeby a sešity, drobné nádobí na vaření a kosmetiku). Vše se mi vlezlo do cca tří větších krabic. U přítele byla situace složitější. Bral si sebou celou PC sestavu, židli, oblečení a také tři skříňky na oblečení. Navíc jsme od jeho rodičů dostali trvanlivé potraviny.

Začíná den stěhování

První den po práci jsem jela autem přímo ke svému příteli. Ještě večer jsme vše naskládali do auta a odjeli ke mně domů, protože to od nás bylo blíže do pronajatého bytu. Druhý den ráno jsme vyjeli ještě společně s mým bratrem, který nám pomohl se stěhováním. Největší kámen úrazu bylo třetí patro. Byt jsme měli ve třetím patře budovy bez výtahu. V tomto případě doporučuji, aby v každém mezipatře byl jeden člověk, který nosí věci pouze přes jedno patro. Nenachodíte zas tak moc kroků a máte více sil. Všechno jsme to vyskládali do obývacího pokoje.

Rozbalujeme přestěhované věci

Častým problémem při zabydlování bývá to, že nevíte, kam jste si dali to či ono. Také se mi to stalo. Ovšem pokud se nad tím zamyslíte, tak tomu nelze nikdy zcela zabránit. To podstatné mějte vždy v nějaké krabici s označením „důležité“ (např. léky, úřední listiny, kosmetické potřeby).

Stěhování ostatních věcí

Následně jsem víkend co víkend postupně dostěhovali ostatní věci. Podstatné je, že při první stěhovací várce převezete to, co potřebujeme k fungování v denním životě – doklady, peníze, oblečení, věci pro spaní, hygienické potřeby a třeba i trochu jídla. Jídlo se ale dá dokoupit. Některý nábytek jsme nakupovali postupně v průběhu bydlení.

Když jsme ukončovali pronájem

Po roce a půl jsme se rozhodli změnit bydlení. Tehdy jsme toho stěhovali mnohem více, než jsme původně měli. Z toho důvodu jsme oslovili známého, který vlastnil velkou dodávku. Co šlo, tak jsme prodala novým nájemníkům. Zbavili jsme se tak cca 5 kousků poměrně velkého nábytku.

Rada na závěr

Stěhovat nábytek není zas tak hrozné (jen ta váha), ovšem stěhování drobných věcí je podle mě horší. Vždy si obstarejte velké a pevné krabice, do kterých všechny tyto drobnosti umístíte. A taky si tyto krabice popište podle nějakého klíče, abyste věděli, co se v nich nachází.